Balkonová zahrádka: květináč versus záhon pro bylinky

Na podzim většinu letniček, jako je bazalka nebo koriandr, sklidíte a květináče připravíte na další sezonu. Trvalky, jako je šalvěj, tymián nebo oregano, If you have any queries concerning where and how to use Byitscover.De, you can speak to us at our own web site. můžete nechat přes zimu venku, pokud je nádoba dostatečně velká a chráněná před mrazem. Před příchodem mrazů je sestřihněte a přikryjte chvojím nebo netkanou textilií. Pokud máte možnost, přeneste je do chladné místnosti – tím předejdete vymrznutí kořenů a na jaře se vám odvděčí bohatým růstem.

Pro celoroční přísun čerstvé pažitky nemusíte spoléhat na drahé bylinky ze supermarketu. Stačí jeden květináč na okenním parapetu a trocha systematičnosti. Základem je vybrat správný druh – pažitka obecná (Allium schoenoprasum) snáší řez i chlad, zatímco čínská pažitka má jiné nároky na světlo. Pro domácí pěstování se osvědčuje pažitka obecná, kterou můžete pěstovat ze semínek i z oddělků starších trsů.

Pěstování bylinek v nádobách má proti záhonu jednu zásadní výhodu: máte je stále na dosah, ať už za oknem, na balkoně, nebo na terase. Nemusíte mít zahradu, stačí slunný parapet a pár kvalitních květináčů. Než ale začnete sázet, promyslete si, které bylinky budete skutečně používat. Parmelie a máta sice krásně vypadají, ale pokud je nesníte, zaberou vám místo, které by využil třeba rozmarýn nebo bazalka. Klíčem je vybrat si druhy, které odpovídají vašemu vaření i světelným podmínkám.

Rozmarýn na parapetu umí dát kuchyni středomořskou vůni, ale pokud ho necháte růst bez zásahu, rychle se vytáhne a zdřevnatí. Místo kompaktního keříku získáte pár dlouhých výhonů s listy jen na špičce. Pravidelný řez přitom není žádná věda, stačí pochopit pár pravidel a vědět, kdy zahradnické nůžky odložit.

Nakonec myslete na pravidelný řez. rekonstrukce koupelny krok za krokemštipování vrcholků podporuje hustší růst a oddaluje kvetení. Jakmile bylinka vykvete, listy ztvrdnou a zhořknou. Květní stonky odstraňujte, jakmile se objeví. Výjimkou je levandule, u které květy naopak chcete. Sklízejte raději menší množství častěji, než nechat rostlinu přerůst. Každé dvě sezóny přesazujte starší rostliny do čerstvého substrátu a rozdělte je, pokud jim kořeny vyplňují celou nádobu. Pak vám bylinky budou dělat radost celou sezónu.

Zálivka je u bylinek v nádobách nejčastějším zdrojem chyb. Půda v květináči vysychá rychleji než na záhoně, proto kontrolujte vlhkost prstem – pokud je substrát do hloubky jednoho článku suchý, zalijte. Naopak přelití je častější problém než sucho, zejména u rozmarýnu a tymiánu, kterým vyhovuje spíše sušší půda. V letních vedrech zalévejte ráno nebo večer, nikdy ne na přímém slunci, aby voda nepopálila listy.

jak zařídit malou kuchyni poznat, že bylinka trpí suchem, a co s tím dělat Sucho se projevuje úplně jinak než přemokření. Listy začnou být ochablé, ztrácejí lesk a při dotyku se snadno ohýbají. V takovém případě neotálejte a rostlinu pořádně prolijte, ideálně tak, aby voda začala odtékat z drenážních otvorů. Po půl hodině slijte přebytečnou vodu z misky, jinak by kořeny přišly do kontaktu s vodou a začaly by trpět nedostatkem kyslíku. Bylinky v květináči byste měli zalévat vždy ráno, ne večer – přes den stihne přebytečná vlhkost odpařit a rostlina se vyhne nočnímu chladu a plísním.

Zalévání bylinek vypadá jako ta nejjednodušší činnost na světě, ale právě tady dělá většina pěstitelů chyby, které rostliny stojí růst nebo rovnou život. Bylinky nejsou pokojové květiny, které snesou každodenní přemokření. Jejich kořeny potřebují vzduch, a když je půda trvale mokrá, začnou hnít. První signál přemokření přitom není uvadnutí, ale žloutnutí spodních listů a změknutí stonků. Pokud si toho všimnete, přestaňte zalévat a nechte substrát pořádně proschnout.

Při řezu se vyhněte dvěma častým chybám. První je stříhání příliš nízko, pod posledním párem listů, kde už je hnědé dřevo — takový řez často znamená konec větvičky. Druhou chybou je řezání bez ohledu na světlo. Rozmarýn potřebuje po řezu intenzivní osvětlení, aby mohl nasadit nové výhony. Pokud ho dáte na tmavé místo, rostlina místo zhoustnutí vytáhne ještě delší a slabší výhony.

Nejdůležitější je drenáž. Bez odtokových otvorů voda zůstává u kořenů, což způsobuje jejich hnití. Na dno nádoby dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku, alespoň dva centimetry. Substrát pak zvolte směs pro bylinky – je propustnější a má méně živin než univerzální hlína. Příliš výživná půda sice urychlí růst, ale bylinky pak mají méně aromatických silic. Pokud použijete běžnou zahradní zeminu, smíchejte ji s pískem v poměru tři ku jedné.

Přihnojování je třeba omezit na minimum. Bylinky v nádobách potřebují živiny, ale stačí jim to, co je v substrátu na začátku sezóny. Přibližně po šesti týdnech můžete přidat tekuté hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, ne dusíku. Dusík podporuje listy, ale snižuje vůni. Hnojte jednou za tři týdny, maximálně barvy stěn do obýváku konce srpna. Pokud si nejste jistí, raději nehnojte vůbec – nedostatek živin poznáte podle žlutých listů, nadbytek podle tmavých, křehkých listů bez chuti.