Letní a zimní tlak v pneumatikách: Jak často ho měnit?

Nejjednodušší je použít leštící pastu a měkký mikrovláknový hadřík. Naneste malé množství pasty na hadřík a krouživými pohyby vytírejte škrábanec. Nevyvíjejte příliš velký tlak – leštící pasta obrušuje vrchní vrstvu laku, takže přílišným tlakem můžete odstranit vrstvu laku až k podkladu. If you have any sort of inquiries regarding where and ways to make use of více čtěte zde, you could call us at the webpage. Pracujte postupně po krátkých úsecích a po každém kroku zkontrolujte výsledek. Pokud se škrábanec nevytratí po třech až čtyřech pokusech, barvy stěn do ObýváKu přejděte na jinou metodu, protože agresivní leštění na jednom místě vede k vytvoření matného „okna" v laku.

Nezapomeňte na kapaliny. Nemrznoucí směs do ostřikovačů by měla mít dostatečnou koncentraci, aby odolala mrazu, a nemusíte ji nutně kupovat tu nejdražší, ale měla by být určená pro zimní provoz. Zkontrolujte také stav chladicí kapaliny a případně ji doplňte. V zimě se hodí i kvalitní stěrače, které neztuhnou a dobře stírají.

Co zkontrolovat a jak na to První na řadě je pneumatiky. Zkontrolujte nejen jejich vzorek, ale také stáří a případné praskliny. Hloubka dezénu by měla být alespoň čtyři milimetry, ideálně více. Pozor na to, že zimní směs už po pár sezonách tvrdne a přestává fungovat, i když vzorek vypadá dobře. Pokud si nejste jistí, nechte si pneumatiky zkontrolovat v servisu.

Se změnou ročního období se mění nejen teplota vzduchu, ale také chování pneumatik. Tlak v nich kolísá, protože vzduch uvnitř se s teplem roztahuje a s chladem smršťuje. To, co bylo v pořádku v létě, může být na podzim či na jaře nedostatečné nebo naopak příliš vysoké. Zásadní je proto kontrola tlaku nejen při přezouvání, ale i v průběhu celého roku.

Nejdřív auto vypněte a počkejte, až motor vychladne. U halogenových žárovek platí přísné pravidlo: skleněného banánku se nikdy nedotýkejte holými prsty. Masty z pokožky na horkém skle vytvoří tmavé skvrny, které snižují svítivost a zkracují životnost. Pokud se žárovky přece jen dotknete, otřete ji hadříkem namočeným v lihu. Při manipulaci používejte čisté rukavice nebo papírový ubrousek – to je detail, který většina lidí podcení a pak řeší předčasně propálené žárovky.

Dalším častým problémem je baterie. Při nízkých teplotách ztrácí kapacitu, a pokud je starší a nedostatečně nabitá, nemusíte nastartovat. Nechte si zkontrolovat stav akumulátoru, a pokud je jeho stáří přes tři roky a projevuje slabost, zvažte jeho výměnu. Také si s sebou vezměte startovací kabely, které se hodí i pro pomoc jiným.

Nezapomínejte, že tlak má smysl měřit pravidelně i v průběhu sezóny. Například na jaře, když slunce rekonstrukce koupelny krok za krokemčne silněji ohřívat vozovku, tlak v pneumatikách přirozeně stoupá. Naopak na podzim, když se ochladí, klesá. Minimální úsilí, které kontrole věnujete, se vám vrátí delší životností pneumatik, nižší spotřebou a hlavně bezpečností. Stačí si na to vytvořit jednoduchý návyk a spojit ho s jinou pravidelnou činností, třeba s kontrolou oleje nebo čištěním vozidla.

Typickou chybou je kontrola tlaku po delší jízdě, kdy jsou pneumatiky zahřáté. Naměřená hodnota pak může být o 0,3 až 0,5 baru vyšší než skutečný tlak za studena. Pokud doléváte vzduch do teplých pneumatik, snadno je přepumpujete. Další častou chybou je zapomenout na rezervní kolo. To vystavené velkým teplotním výkyvům v kufru ztrácí tlak rychleji, a když ho pak potřebujete, je nepoužitelné.

Pneumatiky jsou třetím nejčastějším důvodem, proč řidiči nedostanou razítko. Zkontrolujte hloubku dezénu – minimální zákonná hloubka je sice jasně daná, ale doporučuji podívat se i na případné nerovnoměrné opotřebení, které může ukazovat na špatnou geometrii. Nezapomeňte nábytek na míru případné praskliny v bočnicích, které vznikají stářím. Pokud máte rezervu, zkontrolujte i její stav a tlak.

Nejprve zjistěte, kde se filtr nachází. U většiny vozů je umístěn v černé plastové skříňce poblíž horní části motoru, často označené sponami nebo šrouby. Skříňku otevřete podle typu zapínání – buď povolíte šroubovákem svorky, nebo jen odcvaknete plastové spony. Starý filtr vytáhněte směrem nahoru a všímejte si, jak je zasazený, abyste nový vložili stejným způsobem. Před montáží nového filtru vysajte nebo vyfoukejte případné nečistoty ze dna skříňky, jinak se dostanou do motoru hned při první jízdě.

Pozor také na to, abyste filtr nevyměnili zbytečně brzy. Interval výměny se liší podle typu vozu a provozu, ale obecně platí, že při běžném ježdění po městě vydrží filtr zhruba 15 000 až 30 000 kilometrů. Pokud jezdíte často po prašných cestách, kontrolujte filtr častěji. Stačí ho vyjmout a podívat se proti světlu – pokud je silně zašpiněný a mezi záhyby papíru vidíte světlo jen obtížně, je čas na výměnu.