Když chcete rekuperaci v paneláku, rozhoduje strop a jádro

Výkon se nevolí podle velikosti místnosti samotné, ale podle její tepelné ztráty. U dobře izolovaného bytu stačí nižší příkon, u starší stavby s okny na sever je potřeba přidat. Přehnaně silný krb se dusí, špatně hoří a zanáší sklo sazemi. Důležitý je i dostatečný tah komína; pokud je kouřovod krátký nebo vedený vodorovně, tah slábne a spaliny se mohou vracet do místnosti. Řešením bývá delší a co nejméně kolen.

Montáž zvládne i méně zdatný kutil, ale na dvě věci se zapomín

Policová příčka místo stěny, která nebere svět

Rekuperace v panelovém bytě není totéž co v novostavbě. Panelák má většinou nízké stropy, nosné stěny uprostřed dispozice a společné instalační jádro, kudy vedou veškeré rozvody. To určuje, kam lze umístit jednotku a kudy vést potrubí. Rozhodující není značka, ale prostor, který máte k dispozici. Než začnete cokoli vybírat, změřte výšku stropu, najděte jádro a zjistěte, zda máte kam umístit přívodní a odvodní průraz fasádou. Bez těchto tří údajů je každý výběr jen hádání.

Mechanický práh je levnější a nepotřebuje napájení, ale bývá hlučnější při vysouvání. Magnetický je tišší a lépe kopíruje nerovnosti, ovšem vyžaduje přesné osazení protikusu do rámu. Častá chyba je montáž prahu na dveře, které se už nedovírají samy – pokud křídlo nedosedá, práh se nevysune a výsledek je stejný jako bez něj. Třetí možností je pevný práh na podlaze, ale ten vadí při přecházení a ničí se při každém otevření.

Montáž začněte demontáží sifonu a vyčištěním odpadního hrdla. Podle průměru hrdla zvolte těsnění a přírubu, drtič nasaďte na hrdlo a utáhněte rovnoměrně, aby se těsnění nepřekroutilo. Potom připojte tělo drtiče k sifonu a zkontrolujte každý spoj. Před spuštěním motoru nechte protéci vodu, ať zkontrolujete těsnost. Teprve pak zapněte na dvě tři sekundy a poslouchejte, zda něco nedře. Do drtiče nikdy neházejte vláknité zbytky, kosti, skořápky ani tuk. Tuk je nejčastější příčina, proč drtič v bytě přestane fungovat během několika měsíců.