Když budete tyto zásady dodržovat, základní kousky zůstanou nositelné …

Typická chyba je nechat truhlík na přímém slunci a větru celou zimu. Střídavé rozmrzání a zamrzání nadzemní části rostlinu vyčerpá víc než trvalý mráz. Postavte truhlík k jižní nebo východní zdi, kde je chráněný před větrem, ale nezůstává v ledovém průvanu. Další chybou je příliš brzké přikrytí v teplém říjnu, kdy rostlina ještě roste a pod krytem se zapaří.

Bylinky v truhlíku mají proti těm v záhonu jednu velkou nevýhodu: kořeny jsou vystavené mrazu ze všech stran. Nadzemní část může být sebeodolnější, ale když substrát v nádobě promrzne do hloubky, kořenový bal je mrtvý. Rozhoduje proto nejen druh rostliny, ale hlavně to, jak s truhlíkem naložíte před prvními silnějšími mrazy.

Po vyčištění nechte pohovku volně uschnout při pokojové teplotě. Místo přikryjte suchou utěrkou, aby se prach neusazoval do vlhkých vláken. Když skvrna po uschnutí znovu vystoupí, znamená to, že zbytky zůstaly osvětlení v obýváku potahu. V takovém případě postup zopakujte, ale použijte méně vody a více trpělivosti. Proti novým skvrnám pomůže impregnace látky, ale i ta má své limity a je nutné ji obnovovat.

Bundy se hromadí na věšáku, protože každý člen domácnosti má alespoň tři. Řešením je omezit počet věšáků na osobu – jeden nebo dva háčky. Pokud má někdo více bund, musí si je odnést do svého pokoje. Na věšáku by měly viset pouze bundy, které se nosí denně. Často se stává, že se na věšák pověsí i taška nebo šála, a najednou je plný. Pomůže také věšák s pevnými háčky místo tenkých ramínek, která se lámou. Prodloužené bundy, jako jsou kabáty, věšte na delší háčky, aby se neohýbaly přes ostatní. Důležité je nechat mezi bundami mezeru – když na sebe tlačí, mačkají se a rychleji se opotřebí.

Nakonec myslete na údržbu. Každý prvek u sprchy by měl jít snadno sundat a otřít, jinak se z něj stane místo, kde se usazuje vodní kámen a mýdlové zbytky. Vyhněte se policím s mnoha záhyby a spárami, kde se drží nečistota. Hladké plochy a jednoduché tvary vyčistíte hadříkem za pár sekund. Pokud to jde, zvolte řešení, které drží na háčcích nebo na přísavkách, ať ho můžete při generálním úklidu sundat celý a umýt ve dřezu.

Když budete tyto zásady dodržovat, základní kousky zůstanou nositelné klidně pět i deset let. Nezáleží na značce ani ceně, ale na tom, jak se k nim chováte. Zanedbání se projeví rychle: zešedne bílá, popraská kůže, srazí se vlna. Pravidelná péče zabere pár minut týdně a ušetří vám peníze i nervy při hledání náhrady.

Častá chyba je dívat se jen na fasádu z ulice. Funkcionalistické domy často skrývají průchody, dvorky nebo terasy, které jsou přístupné z veřejného prostoru. Nebojte se projít otevřeným průchodem, pokud tam není zákaz vstupu, a podívat se, jak je řešené vnitroblok. Zároveň platí, že do soukromých částí domů se nechodí. Respektujte, že jde o místa, kde lidé bydlí a pracují.

Ochranu řešte ve dvou krocích. Truhlík obalte kolem dokola bublinkovou fólií, jutou nebo starou dekou a obal zajistěte provázkem, aby neodletěl. Samotnou rostlinu zakryjte chvojím, netkanou textilií nebo suchým listím. Zakrytí musí dýchat – igelit je špatná volba, pod ním se drží vlhkost a rostlina uhnije. Zakrývejte až po prvních mrazech, ne dřív, aby rostlina nezačala měknout v teple.

Kdy přestat zalévat a hnojit Od konce září přestaňte hnojit. Rostlina má dokončit růst a zpevnit pletiva, ne hnát nové výhony, které mráz spálí. Zalévání omezujte postupně, ale úplně nepřestávejte. Truhlík v zimě nesmí vyschnout, jenže právě přemokření je častější zabiják než mráz. V promrzlé půdě rostlina vodu nepřijímá a stojatá vlhkost kolem kořenů způsobí hnilobu. Zalijte jen tehdy, když je substrát na dotek suchý, a to v období, kdy nemrzne.

Důležitá je i drenáž. Pokud truhlík nemá na dně otvory, voda se v něm drží a kořeny uhnívají. Před zimou zkontrolujte, zda otvory nejsou ucpané, a nádobu podložte třeba dvěma latěmi, aby dno nestálo přímo na studené dlažbě. Studená podlaha odčerpává teplo rychleji než vzduch.

Nejdřív roztřiďte bylinky podle odolnosti. Tymián, oregano, šalvěj, máta a meduňka zvládnou běžnou zimu ve středoevropských podmínkách, pokud mají ochranu kořenů. Bazalka, rozmarýn, pažitka v malém truhlíku nebo petrželka naťová takovou zimu venku většinou nepřežijí. Ty citlivější buď přeneste do chladné místnosti s teplotou kolem 5 až 10 °C, nebo je berte jako jednoleté a na jaře zase vysaďte. Nemá smysl snažit se zachránit bazalku tím, že ji necháte na balkoně pod dekou – stejně zmrzne.

Na jaře nespěchejte. Odkryjte až ve chvíli, kdy pominou ranní mrazy, obvykle v druhé polovině dubna. Pak odstraňte odumřelé výhony, přihnojte a začněte zalévat. Bylinky, které zimu přežily, obrazí ze starších částí a během několika týdnů vytvoří nové výhony. Pokud po odkrytí zjistíte, že kořenový bal je měkký a zapáchá, rostlinu vyhoďte a truhlík před novou výsadbou vypláchněte.

If you liked this article and you also would like to obtain more info regarding přečtěte si více kindly visit our own internet site.