Proč se v JavaScriptu bez pěti návyků zaseknete na hodiny?

Barvy a materiály držte v jednom tónu se stropem. Tmavá podlaha a tmavý nábytek v nízkém prostoru vytvoří tunel. Světlé dřevo, bílá nebo jemná šedá na stěnách i podlaze prostor sjednotí a šikmina se ztratí. Zrcadlo na protilehlé stěně pomůže, ale jen když není umístěné tak, že odráží nízký roh — pak prostor ještě víc zdeformuje.

Nejčastější chyba je míchání úklidu s tříděním a rozhodováním. Jakmile začneš vytahovat věci ze šuplíku a ptát se, jestli je ještě potřebuješ, úklid se změní v přeskládávání a nikdy neskončí. Pravidlo je jednoduché: nejdřív viditelný povrch, potom podlaha, teprve nakonec obsah skříní. Věci, u kterých nevíš, co s nimi, hoď do jedné krabice a rozhodni se jindy. Během úklidu se nerozhoduje.

Ladění javascriptového kódu bolí nejvíc ve chvíli, kdy nevíte, která část programu způsobila chybu. Většina zdržení nevzniká kvůli složité logice, ale kvůli nepořádku, který jste do kódu nasypali během psaní. Pět návyků níže není o estetice. Jsou o tom, abyste za týden strávili u ladění o několik hodin méně.

Jak si koupel po dýchání správně připrav

Podlaha, světlo a větrání rozhodují víc než nábyt

Parní čištění se u čalouněných pohovky doporučuje často, ale ne vždy je bezpečné. Horká pára a vlhkost mohou poškodit lepidla, způsobit rozlepení spojů a podpořit vznik plísní, pokud čalounění dostatečně neproschne. Mnoho lidí navíc páru použije na skvrny, které se tím jen zatlačí hlouběji do výplně. Pokud chcete pohovce skutečně prospět, naučte se pracovat nasucho a s minimem vody.

První návyk se týká pojmenování. Funkce jako spocitej() nebo data neříkají nic o tom, co dělají. Pište vypocitejCenuSPopustkou(), i když je delší. Když po dvou měsících otevřete soubor, název vám řekne, co má funkce dělat, a vy okamžitě vidíte, jestli dělá něco jiného. Zkratky typu tmp, arr, res šetří písmena, ale stojí minuty hledání.

Čtvrtý návyk se týká práce s hodnotami, které mohou být prázdné. V JavaScriptu se velmi snadno stane, že funkce dostane undefined a spadne až o tři řádky dál, kde to nikdo nečeká. Kontrolujte vstupy hned na začátku funkce. Když hodnota chybí, vraťte srozumitelnou chybu nebo výchozí hodnotu. Vyhnete se tak ladění, které vypadá jako záhada, protože chybová zpráva ukazuje úplně jiné místo, než kde problém vznikl.

Kdy přestat hádat a začít izolovat Třetí návyk je izolace problému. Místo abyste procházeli celý soubor a hádali, kde se to rozbilo, zavolejte podezřelou funkci samostatně. Dočasně ji zavolejte z konzole s pevnými vstupy. Pokud vrátí správný výsledek, chyba je ve vstupech nebo v pořadí volání. Pokud vrátí špatný výsledek, problém je uvnitř. Tento postup zkrátí ladění z hodin na minuty.

Druhý návyk je jediná odpovědnost. Funkce, která načítá data, přepočítává hodnoty, mění DOM a zároveň posílá požadavek na server, se ladí velmi těžko, protože chyba může být v kterémkoli z těch kroků. Rozdělte ji na menší celky. Když každá funkce dělá jen jednu věc, testovatelnost stoupne a vy v konzoli rychle zjistíte, která část vrací nesmysl.

Pátý návyk je čistý výstup v konzoli. Vyhazovat do konzole celé objekty bez kontextu je k ničemu. Pište krátké popisky, které řeknou, odkud data jdou: console.log('uzivatel z API', uzivatel). Až budete mít v konzoli dvacet výpisů, poznáte, který patří kam. Zároveň výpisy po dokončení interiéru ladění odstraňte, jinak se v produkci ztratíte v šumu.

If you adored this post and you would like to get even more details concerning více detailů kindly visit our web site.