Umělá stěna nebo skála: kde začít s lezením

Kontrola úvazku před sedákem Mnoho lezců si připne sedák, ale zapomene na pevnost uzlu. Uzel na spojení sedáku s lanem musí být vždy zajištěn pojistným uzlem, a to i v případě, že používáte karabinu s pojistkou. Kontrolu provádějte dvakrát – jednou při nasazování, podruhé po připnutí k lanu. Než se pustíte přes hranu, zatížte sedák vlastní vahou a zkuste pár kroků směrem ke skále. Tím odhalíte špatně utažené popruhy nebo sklouznutí sedáku.

Slaňování vypadá jednoduše – lano, sedák, jistítko a jedete dolů. Přesto se při něm dělají chyby, které mají vážné následky. Nejde o extrémní alpinismus, ale o běžnou praxi na skalách i při záchranářském výcviku. Pokud chcete slaňovat bezpečně, zaměřte se na pět nejčastějších nedostatků.

Jak číst vodu a načasovat záběry Klíčem k bezpečnému sjezdu je čtení řeky. Již z dálky si všimnete tmavších pruhů, které ukazují hlavní proud, a bílých míst, kde voda naráží na překážky. V peřeji pádlujete vždy proti směru otáčení lodi. Pokud chcete zabočit doprava, zabíráte vlevo a naopak. Důležité je záběry nepřerušovat, i když loď nadskočí. Krátké, rychlé a silné záběry udrží raft ve stabilní pozici. Vyvarujte se velkých, pomalých rozmachů, které vás v nárazové vlně vyhodí z rytmu.

Než začnete slaňovat, věnujte pozornost nastavení délky lana. Příliš krátký konec způsobí, že se nedostanete k dalšímu jištění. Nejčastější chyba ale nastává při samotném startu: lidé se odrazí od skály a hned pustí brzdu. Naopak – prvních pár metrů jděte pomalým tempem, abyste si ověřili, jak lano reaguje. Pokud máte pocit, že brzda nefunguje, okamžitě lano prostrčte ještě jednou smyčkou nebo změňte techniku na jištění přes karabinu. Nikdy nespoléhejte na to, že „to nějak chytne".

Před každým nástupem do peřeje si posádka řekne, kdo řídí a kdo dává sílu. Obvykle velí kormidelník vzadu, který vidí celou loď. On určuje, kdy se přidá, a kdy naopak všichni zaberou stejně. Pokud je někdo unavený, měl by to říct předem. V peřeji už není čas na střídání. Důležité je také držet pádlo tak, aby byl list při horním záběru vždy natočený kolmo ke směru pohybu. Špatné natočení listu způsobí, že záběr klouže po hladině a loď nereaguje.

Po pár návštěvách na stěně si všimnete, že se vaše prsty a předloktí rychle unaví – to je normální. Mezi lezeními si dopřejte alespoň jeden den odpočinku. Než si koupíte vlastní lezečky, půjčte si je v centru, abyste zjistili, jaký typ vám vyhovuje. Lezečky by měly těsně obepínat nohu, ale nesmí bolet. Až zvládnete základy jištění a budete si jisti na umělé stěně, můžete se začít dívat po lezeckém partnerovi nebo kurzu pro pokročilejší. Umělá stěna je bezpečné prostředí, kde se můžete učit bez rizik skutečné skály, a proto je ideálním místem pro první krůčky.

Zapomíná se i na samotné stanoviště. Kolíky, skoby nebo vklíněnce musí být před zatížením zkontrolovány a vzájemně propojeny s rezervou. Slaňování ze stanoviště, které tvoří dva body, je bezpečné, ale musíte mít jistotu, že každý bod unese případný ráz. Před připnutím k lanu se vyplatí ověřit, že je stanoviště zatíženo i vlastní vahou – pokud se hýbe, přestavte ho.

Než podepíšete papíry, zeptejte se na zkušenosti instruktora a na to, jak často dané středisko provádí tandemové seskoky. Nevadí, když se zeptáte na počet seskoků za den – mělo by to být v řádu desítek, ne jednotek. Důležité je také osvětlení v obývákuědět, jak probíhá nouzové otevření záložního padáku a jaká je komunikace mezi vámi a instruktorem během pádu. Pokud vám někdo řekne, že se nemusíte ničeho bát a že je to „jen skok", raději si to ověřte.

Tandemový seskok je pro většinu lidí jednorázovým zážitkem, při kterém se spoléhají na zkušenosti a rozhodování instruktora. Jeho role začíná dávno před nástupem do letadla a končí až bezpečným doskokem na zem. Nejde jen o to, že za vás „přitáhne" padák. Je to komplexní práce s riziky, která začíná u vás – u vaší fyzické kondice, psychického stavu a schopnosti řídit se pokyny.

Po přistání se připravte na to, že se vám bude chtít spát a že vás budou bolet záda. To je fyziologická reakce na adrenalin a napětí, ne známka zranění. Pokud se cítíte dobře, můžete se zeptat na videozáznam, ale nechte si ho až na později – nejdůležitější je okamžik, kdy se znovu postavíte na nohy a uvědomíte si, že jste to udělali. Nezapomeňte, že každý skok je jedinečný a že příště už budete vědět, co čekat.

První pokusy: co dělat, když se zaseknete Většina nováčků se na stěně zastaví v půlce cesty a neví, co dál. Přirozenou reakcí je zoufalé hledání dalšího chytu rukou, ale často je řešením jít nohama výš. Podívejte se pod sebe a najděte si oporu pro nohu – třeba i malý stupeň, na který se postavíte. Jakmile se postavíte na nohy, tělo se zvedne a vy dosáhnete na chyt, který se zdál nedosažitelný. Pokud stále nemůžete pokračovat, je v pořádku slez dolů a zkusit to znovu. Nejste ve sportu, kde se porážka počítá – lezení je o hledání řešení.

If you have any kind of issues with regards to where and how to work with byt v paneláku, you possibly can e mail us with our web site.