6 způsobů, jak přežít noc v lese bez baterky

Pro starší děti, které už umí počítat a číst, je ideální tzv. přírodní bingo. Před odchodem si připravte arch s devíti políčky, do kterých nakreslíte nebo napíšete věci jako „listí s pěti žilkami", „ptačí pírko" nebo „cesta vzhůru". Kdo první vyplní řadu, vyhrává. Aby hra trvala déle, můžete si připravit více verzí archu. Pozor ale na to, aby úkoly odpovídaly prostředí – na horském hřebeni nenajdete potok, takže přizpůsobte obsah konkrétní trase.

Jak si poradit, když nevidíte ani na vlastní nohy Nejdřív si najděte úkryt. Ideální je místo pod hustým smrkem, vedle padlého kmene nebo ve skalní průrvě. Vyhněte se suchým stromům a větvím nad hlavou – při vánku by vám mohly spadnout na hlavu. Pokud máte igelitovou tašku nebo pláštěnku, přikryjte se jí, abyste nepřišli o tělesné teplo. Důležité je izolovat tělo od země: natrhejte kapradí, listí nebo suchou trávu a vytvořte si z nich podložku. Jinak vám zima začne sahat do kostí už během první hodiny.

Nakonec si uvědomte, že noční túra nemusí být o výkonu. Jde o to prožít ticho, tmu a vlastní dech. Pokud si vezmete dostatek času, správné vybavení a budete respektovat své limity, zvládnete to i bez svítání. A až se příště budete chtít vydat do hor, nebudete muset myslet na to, že musíte vstávat ve tři ráno – prostě vyrazíte večer a užijete si to po svém.

Na závěr si dejte pozor na poměr ceny a výbavy. Kvalitní nosný systém nepoznáte podle počtu přezek, ale podle toho, jak se chová, když ho naplníte. Vždy si batoh zvažte s břemenem a projděte kus prodejny. Pokud vám v obchodě neumožní zátěž vyzkoušet, jděte jinam. A nezapomeňte, že i nejlepší systém potřebuje čas na dotažení – prvních pár výletů věnujte ladění popruhů, dokud nezjistíte, co vašemu tělu vyhovuje.

Častou chybou je spoléhat se na to, že vše koupíte v horském městě. Na delším přechodu ale míjíte osady jen zřídka a lékárny bývají zavřené. Proto mějte lékárničku vždy v dosahu, ideálně v horní kapse batohu. Pravidelně ji kontrolujte a doplňujte po každé túře. Vyhoďte prošlé léky a zkontrolujte, zda obaly nejsou poškozené. Dobře sestavená lékárnička vám dá jistotu, že i nepříjemná situace zůstane jen drobnou komplikací.

Když už máte vybranou destinaci, nezapomeňte si předem zjistit otevírací dobu informačních center a případně i možnost zapůjčení map. Místní značení je sice spolehlivé, ale v hustém lese se snadno přehlédne – proto si stáhněte offline mapu do mobilu a nabijte powerbanku. V údolích, jako je Soutěsky Kamenice, bývá slabý signál, takže se nespoléhejte na online navigaci. Tatáž rada platí pro přechod přes Gabrielinu stezku, kde je úzká cesta vytesaná ve skále a vyžaduje pevnou obuv a jistotu v kroku. Vyhněte se této stezce po silném dešti, kdy je povrch kluzký a zábradlí mokré.

Jak poznat kvalitní zádovou konstrukci Zádová část by měla být tuhá, ale ne jako prkno. Ideální je, když má kovový nebo plastový rám, který přenáší váhu z ramen na boky. Pozor na levné batohy, které mají pouze molitanovou výplň – ty sice vypadají pohodlně, ale při větší zátěži se prohýbají a tlačí. Vyzkoušejte, jestli se zádovka nekroutí, když batohem zatřesete. Kvalitní systém drží tvar a nehlučí. Pokud se zádová část dotýká vašich zad jen na dvou místech, je to dobře – vzduch mezi vámi a batohem snižuje pocení.

Ráno, když se rozední, se teprve vydejte na cestu. Nejdřív zjistěte, odkud vychází slunce – to je východ, a pokud víte, kde je silnice nebo vesnice, můžete si podle toho zvolit směr. Držte se zásady, že cesta z lesa vede většinou dolů, k vodě nebo k elektrickému vedení. Ale nikdy nechoďte bez přestávky. Každou hodinu se zastavte, zkontrolujte si nohy a dejte si pár doušků vody, pokud ji máte. Pokud nemáte, olizujte ranní rosu z listů – je to málo, ale pomůže to přežít do večera.

Začněte třeba na trase z Hřenska k Pravčické bráně, která je sice nejnavštěvovanější, ale o to osvětlení v obývákuíc vás odmění pohledem na největší pískovcový oblouk v Evropě. Abyste se vyhnuli davům, vyrazte brzy ráno, ideálně před osmou hodinou. Cesta z Hřenska nahoru trvá přibližně hodinu a půl, a pokud zvolíte okruh přes Mezní Louku a zpět údolím Suché Kamenice, čeká vás asi šest hodin čistého chůze. Pozor na kluzké kořeny a kameny, zejména v sestupných úsecích – trekové hole se tu rozhodně vyplatí.

Dalším osvědčeným trikem je pozorování přírody s úkoly. Dejte dětem za úkol najít během výletu pět různých listů, tři kameny neobvyklého tvaru nebo jedno zvíře. Můžete si vytvořit malou kartičku s obrázky, kterou si děti odškrtávají. Nezapomeňte však na pravidla bezpečnosti: vysvětlete, že se nesbírají houby, bobule ani nic, co neznají, a že se příroda neničí. Tento typ hry rozvíjí všímavost a děti se učí vnímat detaily, které by jinak přehlédly.

If you adored this article therefore you would like to be given more info about koukněte sem please visit our own website.