Když zmizí cesta: co dělat, aby vás terén nepřekvapil?

Věci, které nesmí zmoknout, jako doklady, mobil nebo suché oblečení, zabalte do nepromokavého obalu nebo alespoň do dvou silných igelitových pytlů. Nechte uvnitř co nejméně vzduchu, ať zaberou minimum místa. Snažte se využít každý volný prostor: ponožky nacpete do bot, které stejně ponesete zvlášť připevněné na batohu, a menší oblečení srolujte do dutinek. Tím zabráníte vzniku „děr" v batohu, které způsobují posun nákladu.

Když potřebujete určit azimut a dodržet ho Pro určení azimutu spojte na mapě dva body – místo, kde stojíte, a cíl. Namiřte hranu buzoly podél této spojnice a otáčejte stupnicí, dokud není severní ryska v souladu se severem na mapě. Poté se zvedněte a otáčejte tělem i buzolou tak, aby střelka ukazovala na severní rysku na pouzdře. Směr, kterým teď míříte, je váš azimut. Během chůze si vyberte v dálce stálý bod, třeba skálu či osamělý strom, a jděte k němu. Vyhnete se tak neustálému nakukování na buzolu.

Prvním krokem je volba trasy a nocležiště. Nechte si rezervu alespoň dvě hodiny světla na den, protože odhad času na mapě je vždy optimistický. Nezapomeňte, že s batohem jdete pomaleji, a to i v mírném kopci. Ověřte si, zda je v cíli voda, případně si naplánujte zdroj pitné vody na půli cesty. Vyhněte se místům, která jsou známá přemnožením klíšťat nebo vysokou návštěvností, pokud hledáte klid. Typická chyba? Spoléhat na to, že „nějak to dopadne" – pak vás překvapí uzavřená stezka nebo nepřístupný přístřešek.

Plánování víkendové túry s přespáním není jen o výběru cíle. Aby se z výletu nestala otrava, musíte promyslet trasu, vybavení i rezervu času. Tento článek vám ukáže, na co se zaměřit, a upozorní na časté chyby, které kazí zážitek. Stačí pět základních kroků a vyrazíte s jistotou.

Typická chyba začátečníků je přecenění objemu. Na víkend stačí jedna sada oblečení na převlečení, ne tři. Často si lidé berou i věci „kdyby náhodou" — druhý svetr, knížku, extra pár bot. Každý takový předmět zvyšuje hmotnost a ubírá komfort. Zkuste si před odchodem udělat test: položte si batoh na zem a zkuste ho zvednout jednou rukou. Pokud to nejde bez zápřahu, jste přebalení a půlku obsahu necháte doma.

Než vyrazíte do neznámého terénu, ověřte si deklinaci, tedy odchylku mezi směrem ke skutečnému a magnetickému severu. Na starších mapách je vyznačena v legendě, na novějších ji najdete v záhlaví. Pokud ji ignorujete, na delší trase se snadno odchýlíte i o desítky metrů. Nastavte si proto na buzole korekci, případně si hodnotu zapište na okraj mapy. Bez této znalosti je i sebelepší vybavení k ničemu.

Nejčastější chybou při balení lékárničky na dovolenou je snaha vzít si s sebou celou domácí lékárnu. Výsledkem je těžký batoh a hromada přípravků, které nikdy nepoužijete. Základní pravidlo zní: berte jen to, co se týká konkrétní destinace a délky pobytu. Místo univerzálního arzenálu se vyplatí sestavit balíček na míru, který zvládnete unést v kapse.

Čtvrtým krokem je bezpečnost a orientace. Vždy si stáhněte mapu do mobilu, ale berte i papírovou mapu a kompas. Před odchodem sdělte někomu svůj plán, včetně pásma, kudy půjdete, a kdy se vrátíte. Vyhněte se chůzi za tmy, pokud neznáte terén – raději vyrazte brzy ráno. Mějte v batohu čelovku, i když plánujete návrat za světla, a lékárničku s náplastmi na puchýře. Nejčastější chybou je podcenění počasí v horách, kde se fronta umí změnit během hodiny.

Základní úkon zní: položte mapu na rovný podklad a otočte ji tak, aby její horní okraj směřoval k severu. K tomu použijte buzolu, ne odhad podle slunce. Přiložte buzolu k mapě, nechte střelku volně ustálit a pak celou mapou otáčejte, dokud se severní konec střelky nekryje se severem na mapě. Tento krok se vyplatí dělat pokaždé, když zastavíte na orientačním bodě. Ignorovat ho znamená riskovat, že si přečtete mapu špatně.

Čtvrtým principem je plánování únikových bodů. Před vstupem do neznámého lesa si v mapě označte výrazné prvky, které jsou od sebe vzdálené tak, abyste je dokázali propojit krokem. Může to být potok, skalní hrana, vývrat nebo křižovatka dvou údolí. Když dojdete k některému z nich, máte jistotu, že jste na správné stopě. Typická chyba je spoléhat na to, že „nějak vyjdu ven". V hlubokém lese se můžete točit v kruhu a po hodině dojít tam, kde jste začali. Proto si vždy zaznamenávejte, kterým směrem jdete a co už jste viděli.

Když vstoupíte do neznačeného území, pravidelně se zastavujte a ohlížejte se zpět. To, If you liked this article therefore you would like to collect more info regarding kompletní návod nicely visit our own page. co vypadá jako jednoznačná cesta z jednoho směru, se z druhého může jevit úplně jinak. Orientace podle západu slunce nebo mechu na stromech je nespolehlivá – mech roste i nábytek na míru jihu, jen je sušší. Spolehlivější je sledovat stín, který vrhá tyč nebo strom; v poledne na severní polokouli ukazuje přibližně k severu, ale jen v letním čase. V praxi si raději udělejte jednoduchý test: najděte dva stromy, které rostou samostatně, a všimněte si, kde mají hustší větve. To obvykle bývá na jihovýchodní straně, ale není to pravidlo.