Srovnávání turistických map: chyba, která prodlužuje každou túru

Nejprve si osvojte pravidlo tří bodů kontaktu Na úzké hraně, kde nestačí šířka boty, se pohybujte vždy tak, abyste měli tři opěrné body – dvě nohy a jednu ruku, nebo dvě ruce a jednu nohu. Toto pravidlo platí nejen při sestupu, ale i při výstupu. Většina úrazů vzniká tehdy, když se turista příliš natáhne pro oporu, která není stabilní, nebo když se naopak opře o skálu, která se pod ním utrhne. Před každým krokem si ověřte, že je chyt pevný a noha umístěná na jistém místě. Nikdy nespěchejte – rychlost zvyšuje riziko pádu, a na hřebeni se pád neodpouští.

Než vyrazíte na hřeben, překontrolujte si předpověď počasí. Zásadní není jen aktuální stav, ale vývoj v průběhu celého dne. Vyhněte se přechodu, když je předpovězen silný vítr, bouřky nebo mlha – v mlze ztrácíte orientaci a na exponovaném terénu se snadno dostanete do míst, odkud není návratu. Pokud už vás na hřebeni přepadne změna počasí, neváhejte se vrátit. Není to ostuda, ale zodpovědnost. Většina úrazů na hřebenech se stane lidem, kteří podcenili změnu podmínek a pokračovali dál.

Typickou chybou bývá, že si lidé vytisknou jednu mapu a spoléhají na ni na sto procent. I když je mapa od renomovaného vydavatele, terén se mění – lesní cesty zarůstají, mostky se podemílají, značení se přesouvá. Proto si před každou túrou porovnejte papírovou mapu s aktuálním online zdrojem, který zobrazuje satelitní snímky nebo dronové záběry. Tím odhalíte například to, že pěšina vedená na mapě přes louku už vede přes čerstvě vykácený les, kde je pohyb obtížný a přestávka by byla nepříjemná.

Jak správně porovnat mapy a naplánovat pauzy bez zbytečných chyb Začněte tím, že si na obou mapách vyznačíte stejný úsek trasy. Srovnejte, kde se liší průběh cesty – často zjistíte, že jedna mapa ukazuje přímou zkratku, zatímco druhá vede delší, ale schůdnější cestou. Věnujte pozornost vrstevnicím: pokud na jedné mapě jsou intervaly 10 metrů a na druhé 20 metrů, může se zdát stoupání méně prudké, než ve skutečnosti je. To je častá příčina podcenění času na přestávky. Proto si vždy ověřte, jaké převýšení mapa uvádí a porovnejte ho s reálným profilem trasy.

Další praktický trik: hledejte lidské stopy. Elektrické vedení, posed, krmelce, oplocenky – to vše jsou známky toho, že jste blízko civilizace nebo alespoň pravidelné obslužné cesty. Zvuky pomáhají také: štěkot psa, štěkot motorů, vlak, silnice. Ale pozor na akustický klam – zvuk se v lese odráží a může vás zmást v určení směru. If you cherished this article therefore you would like to acquire more info relating to Http://ratten-Wiki.de please visit the web page. Pokud slyšíte něco opakovaně, jděte k němu spíše za tmy nebo v klidném počasí, kdy je slyšet dál.

Čištění a sušení: základ, který rozhoduje Po každé túře boty nejdřív zbavte suché hlíny a prachu kartáčem. Pokud jsou promočené nebo zablácené, opláchněte je vlažnou vodou – nikdy ne horkou, ta naruší lepidla i membránu. Nepoužívejte agresivní saponáty; stačí mýdlo bez přísad. Pak boty nacpat novinovým papírem nebo speciálními vycpávkami, které absorbují vlhkost. Sušte je při pokojové teplotě, rozhodně ne na radiátoru, u kamen nebo nábytek na míru přímém slunci. Rychlé vysušení zkroutí kůži a může způsobit praskliny.

Pozor také na švy a místa, kde se boty ohýbají. Právě tam vznikají první praskliny. Pravidelně je mažte tenkou vrstvou vosku, ale pozor, aby se přípravek nedostal na podešev – mohla by klouzat. Když si všimnete, že se podrážka začíná odlepovat, nečekejte, až to dopadne špatně. Specializovaný obuvník ji přilepí a zajistí, aby boty vydržely dál. Čím dříve to necháte opravit, tím levnější a jednodušší zákrok to bude.

Nezapomínejte ani na tkaničky a vložky. Vložky perte podle doporučení výrobce, obvykle v ruce s jemným mýdlem. Ucpané póry vložek vedou k zápachu a plísním, které pak přecházejí na botu. Tkaničky vyměňte, když se začnou třepit – přetržená tkanička v terénu je nepříjemná a nebezpečná. Když boty skladujete mimo sezónu, vyčistěte je, nechte je dokonale vyschnout a uložte je na suchém, tmavém místě. Nacpat je novinovým papírem, aby si držely tvar, a občas je vyvětrat.

Pro víkendový výlet zvolte raději kratší trasu s možností úniku. Jeseníky nabízejí i mírnější varianty, jako je okruh z Ramzové na Šerák a zpět přes Obří skály. Tady je nouzové východisko v podobě lanovky, i když se na ni v hlavní sezoně stojí fronty. Nezapomeňte na dostatek tekutin – pramenů je na hřebeni málo a voda z potoka může obsahovat bakterie. Dezinfekční tablety zaberou, ale chutnají divně. Raději si vezměte litr a půl na osobu.

Když si poprvé pořizujete turistický batoh, nevybírejte podle barvy nebo podle toho, co má kamarád. Základem je objem, který odpovídá délce plánovaných výletů. Na jednodenní túry stačí batoh okolo dvaceti litrů, na přechod hor s přespáním se poohlédněte po třiceti až padesáti litrech. Pokud plánujete jen víkendové výlety s lehkým spacákem, zůstaňte u menšího objemu. Velký batoh svádí k přebalování a tahání zbytečností, které vás na trase jen unaví.