Když tělo nezvládá svítání, zvol noční pochod chytře

Když už máte vybranou destinaci, nezapomeňte si předem zjistit otevírací dobu informačních center a případně i možnost zapůjčení map. Místní značení je sice spolehlivé, ale v hustém lese se snadno přehlédne – proto si stáhněte offline mapu do mobilu a nabijte powerbanku. V údolích, jako je Soutěsky Kamenice, bývá slabý signál, takže se nespoléhejte na online navigaci. Tatáž rada platí pro přechod přes Gabrielinu stezku, kde je úzká cesta vytesaná ve skále a vyžaduje pevnou obuv a jistotu v kroku. Vyhněte se této stezce po silném dešti, kdy je povrch kluzký a zábradlí mokré.

Co se stane, když podceníte časový rozvrh? V horách se stmívá rychle, zejména v údolích. Turisté často plánují trasu na papíře podle kilometrů, ale zapomínají na převýšení. Should you have just about any questions concerning exactly where and also the best way to work with více zde, it is possible to e mail us at the site. Deset kilometrů s tisícem metrů stoupání je úplně jiná disciplína než rovinatá procházka. Tip: počítejte s tempem asi tři sta výškových metrů za hodinu. Pokud jste na hřebeni po čtvrté hodině odpoledne, otočte se, ať nejdete poslední úsek za tmy bez čelovky.

Noční túry mají jednu velkou výhodu – obejdete se bez východu slunce, který je pro mnohé fyzicky i psychicky náročný. Místo toho se soustředíte na tmu, chlad a vlastní rytmus. Klíčem je přizpůsobit plán tomu, rekonstrukce koupelny Krok Za krokem že nechcete táhnout celou noc do svítání. Začněte sestupem za tmy a vrchol si nechte na dobu, kdy už bude světlo, nebo naopak vyrazte pozdě večer a vraťte se před půlnocí. Nikdy neplánujte trasu tak, abyste museli být na hřebeni v době, kdy vám docházejí síly – to je nejčastější chyba.

Nejdůležitější je správně nastavit tempo. Ve tmě se chodí pomaleji, než si myslíte, a každý krok vyžaduje větší pozornost. Pokud nemáte výdrž na svítání, rozdělte si cestu na úseky po třiceti až čtyřiceti minutách a mezi nimi vždy na pět minut zastavte. Pijte pravidelně, ale po malých dávkách – studená voda v žaludku úložné prostory v malém bytěás zpomalí víc než únava. Jezte něco slaného, nejen sladké tyčinky, protože sůl drží tekutiny a zabraňuje křečím.

Klíčové je zvolit si jeden konkrétní okruh, ne dva nebo tři. Typická chyba je snaha vidět za den Hruboskalsko, Prachovské skály i hrad Kost. Všechno se to dá stihnout, ale pouze pokud máte kondici, začínáte brzy ráno a nevadí vám běhat. Pro běžného návštěvníka je realistické zvládnout Hruboskalské skalní město s vyhlídkami na Trosky nebo si vybrat Prachovské skály s jejich značeným okruhem. Pokud chcete vidět i hrad Kost, počítejte s tím, že prohlídka interiéru zabere čas – a čekání na prohlídkový okruh se může protáhnout.

Typickou chybou je přeceňování vlastní paměti a spoléhání na „instinkt". V mlze se i zkušení turisté ztrácejí v terénu, který dobře znají, protože mozek ztrácí vizuální kotvy a začne si vymýšlet zkratky. Důležité je také nezapomínat na pravidelný pitný režim a jídlo, i když nemáte žízeň nebo hlad. Podchlazení a vyčerpání přicházejí plíživě a ve spojení se stresem zabloudění rychle snižují schopnost racionálně uvažovat. Vezměte si svačinu, napijte se a teprve potom pokračujte.

Plánujte návrat tak, abyste měli rezervu alespoň hodinu před očekávaným koncem. Pokud vám docházejí síly, je lepší otočit se dřív a vrátit se po stejné cestě, než riskovat delší okruh. Nikdy nechoďte na noční túru sami, pokud nemáte zkušenost s orientací v terénu. Mobilní signál v horách často nebývá, takže si předem řekněte někomu, kam jdete a kdy plánujete návrat. To není zbytečná opatrnost – je to základ, který vám dá jistotu.

Co udělat předem, abyste nemuseli spěchat Den před výpravou si projděte mapu a zapište si orientační body – skály, potok, rozcestí. Ve tmě vypadá všechno jinak a spoléhat se jen na paměť je riskantní. Zkontrolujte si baterku a vezměte si náhradní zdroj světla, ideálně čelovku i malou záložní. Nezapomeňte na teplou vrstvu navíc, protože v noci teplota klesá rychleji, než čekáte. Typická chyba je vzít si jen tenkou bundu a pak se třást zimou – to vám bere energii, kterou potřebujete na cestu.

Co se stane, když vyrazíte pozdě odpoledne – a čemu se vyhnout Pokud vyrazíte až po obědě, počítejte s tím, že nestihnete hlavní okruh a zůstanete jen u prvních vyhlídek. Skalní města mají specifický problém – odpoledne jsou přeplněná a úzké schody v jednosměrných úsecích se mění v kolonu. Vycházejte nejpozději do deváté hodiny ranní. Ideální je být na trase v osm, kdy je vzduch čistý, světlo měkké a na vyhlídkách téměř nikdo. Po ránu také lépe uvidíte protější vrcholky, protože odpolední opar často zhoršuje výhled z vyhlídek.

Pro rodiny s dětmi doporučuji okruh z Jetřichovic na vyhlídku Vilemínina stěna a dále na Mariinu skálu. Trasa měří jen něco málo přes osm kilometrů, ale nabízí úžasné výhledy do skalního labyrintu. Po cestě narazíte na několik odpočívadel, kde si můžete udělat piknik. Důležité je nenechávat děti běhat daleko dopředu, protože v některých úsecích jsou sice zábradlí, ale mezi skalami se snadno zabloudí. Pokud plánujete návštěvu během letních prázdnin, počítejte s tím, že parkoviště u výchozích bodů bývají plná už dopoledne – zkuste vyrazit ve všední den, nebo použijte veřejnou dopravu, která vás doveze přímo k začátku trasy.