6 pravidel pro spíž, díky nimž už nikdy nevyhodíte jídlo

Při vlastním uzavírání už otevřené lahve, například když ji chcete přenést nebo dočasně uchovat, je nejčastější chybou tlačit korek silou. Korek, který jde barvy stěn do obýváku hrdla ztuha, se ohne, podélně popraská a přestane těsnit. Před vložením ho navlhčete jen minimálně – přílišná vlhkost podporuje plíseň. Zatlačujte ho plynule, svisle, bez kroucení. Pokud se vzpříčí, vytáhněte ho, zkraťte a zkuste znovu. Násilím se vždycky poškodí.

Když dodržíte poměr nálevu, hustotu naskládání a čas sterilace, vydrží řepa v chladné spíži i rok. A co je hlavní: zůstane sytě červená, křupavá a sladkokyselá přesně tak, jak má být.

Spíž v kuchyni není sklad. Je to pracovní prostor, který má jediný úkol: mít po ruce to, co zrovna vaříte, a zároveň nic nezkazit. Většina domácností to řeší tak, že zaplní polici, co se vejde, a pak překvapeně vyhazuje plesnivé brambory nebo prošlé koření. Přitom stačí dodržet pár zásad, které vycházejí z toho, jak se potraviny skutečně chovají.

Před použitím sklenici vždy prohlédněte. Zvýšený tlak, zákal, vlhkost na víčku nebo změna vůně znamenají, že konzerva není v pořádku. Ořechy mají přirozeně vysoký obsah tuku a ten časem žlukne i bez přístupu vzduchu. Zavařování prodlouží trvanlivost, ale nenahradí správné skladování. Kdo dodrží suchý postup a temné místo, udrží úrodu v dobré kvalitě celý rok.

Sklenice a víčka musí být naprosto suché a čisté. Ideálně je vypláchněte horkou vodou a nechte vyschnout dnem vzhůru. Víčko nesmí být rezavé ani poškrabané, jinak těsnění nefunguje. Plňte po okraj tak, aby hladina sahala těsně pod víčko – vzduch v hrdle je nejčastější důvod, proč se konzerva zkazí. Po naplnění uzavřete a sklenici obraťte dnem vzhůru na několik minut, aby horký obsah prohřál víčko a vytvořil podtlak. Tento krok ale nenahrazuje pasteraci, jen pomáhá těsnosti.

Typická chyba je ochutnávat řepu hned druhý den. Chce to alespoň dva až tři týdny, než se chuť spojí a nálev prostoupí celými kusy. Další častá chyba je zavařovat řepu syrovou — nikdy nezměkne tak, aby se dala jíst. A pokud se po otevření objeví bílý povlak nebo nálev zakalí, sklenici vyhoďte. Řepa je sice odolná, ale ne neomylná.

Nálev, který řepě udrží barvu i chuť Kyselost nálevu ovlivňuje jak barvu, tak trvanlivost. Na jeden litr vody použijte přibližně 300 ml octa o koncentraci 8 procent, 60 g soli a 80 g cukru. Kdo chce řepu sladší, přidá cukru více, ale sůl nikdy nevynechávejte — brzdí růst nežádoucích mikroorganismů. Do každé sklenice pak dejte kousek křenu, bobkový list, If you treasured this article therefore you would like to collect more info concerning nábytek Na míru kindly visit our web site. několik kuliček nového koření a špetku kmínu. Křen není jen kvůli chuti, jeho přítomnost zpomaluje blednutí řepy.

Sklenice naplňte řepou těsně k hrdlu, ale nechte asi centimetr volného prostoru. Zalijte horkým nálevem tak, aby byla řepa zcela ponořená. Pokud nějaký kousek vyčnívá nad hladinu, do týdne zčerná. Sklenice uzavřete víčkem a postavte do hrnce vyloženého utěrkou. Sterilujte při teplotě kolem 85 °C po dobu třiceti minut. Vyšší teplota řepu rozvaří a zbarví do hněda, kratší sterilace zase nestačí zlikvidovat všechny spory.

Základem je vybrat menší bulvy o průměru kolem pěti centimetrů. Velké řepy se musí vařit déle a v nálevu pak snadno změknou. Řepu nejprve uvařte ve slupce doměkka — v tlakovém hrnci to trvá asi dvacet minut, v běžném hrnci čtyřicet až šedesát. Poté ji zchlaďte, oloupejte a nakrájejte na plátky nebo kostky silné přibližně půl centimetru. Slupku nestahujte nožem, ale otřete ji rukavicí pod studenou vodou, jde to lépe a řepa méně barví.

Po sterilaci sklenice nechte vychladnout dnem vzhůru na dece, aby se víčka správně přisála. Skladujte je v temnu při teplotě do 15 °C. První sklenici otevřete nejdříve po třech týdnech, kdy se chuť ustálí. Pokud nálev zakalí, řepa ztmavne nebo víčko po otevření páchne, celou sklenici vyhoďte. Nejčastější chybou je příliš krátká sterilace a málo octa — právě kvůli tomu se zavařená řepa kazí nejvíce.

Zavařování červené řepy vypadá jednoduše, dokud se první sklenice nezačnou kazit nebo řepa nezbledne do hněda. Řepa je totiž citlivá na dvě věci: na správnou kyselost nálevu a na čas sterilace. Kdo tyto dvě veličiny podcení, skončí s měkkou, mdle růžovou hmotou, která po pár týdnech zplesniví.