Nejčastější chyby se opakují: příliš mnoho cukru, nedostatečně propích…

Před uložením brambory roztřiďte. Vyhoďte každou, která má mechanickou prasklinu, zelenou skvrnu, měkké místo nebo náznak plísně. Jedna nahnilá hlíza nakazí během několika týdnů celou bednu. Nechte je dva až tři dny rozložené v tenké vrstvě na tmavém, vzdušném místě, aby oschla zemina a povrch se zatáhl. Nikdy je neperte vodou. Mokrá hlíza je vstupní brána pro hnilobu.

Pevnou konzistenci podpoříte i tím, že plody před vložením do sklenic krátce ponoříte do studené vody s trochou kyseliny askorbové. Zabrání to hnědnutí a zpevní povrch dužniny. U broskví a meruněk se vyplatí slupku oloupat, protože během skladování měkne a uvolňuje se. Hotové kompoty skladujte v chladu a temnu a před použitím je ochutnejte – pokud nálev zhořkl, pravděpodobně se do sklenice dostal zbytek pecky nebo příliš mnoho kyseliny.

Zavařování v hrnci není žádná věda, ale vyžaduje dodržení několika pravidel, jejichž ignorování znamená zkažené sklenice. Základem je hrnec s poklicí, ve kterém se sklenice neopírají přímo o dno. Na dno položte mřížku, dřevěnou podložku nebo silnější utěrku. Bez této vrstvy se sklenice při varu rozbijí nebo popraskají tepelným šokem.

Nejčastější chyba je špatné zatížení. Rajčata vyplavou nad hladinu a tam se začnou tvořit plísně. Zatížení musí být těsné, ale nesmí drtit plody. Druhá chyba je málo soli. Když nálev chutná mdle, sůl se přidává dodatečně jen výjimečně, protože se tím ničí rovnováha. Lepší je nálev vylít, převařit se správným poměrem a nalít znovu. Třetí chyba je příliš teplé místo. Kvašení má probíhat při 18 až 22 °C, při vyšší teplotě se rajčata rozvaří a nálev zhořkne.

Během varu udržujte hladinu vody. Dolévejte pouze horkou vodu, nikdy studenou. Po uplynutí doby hrnec odstavte a nechte sklenice ve vodě vychladnout. Náhlé vytažení z horké vody do chladného vzduchu vede k popraskání víček i skla. Teprve po vychladnutí vyjměte sklenice a postavte je na utěrku dnem vzhůru. Tím zjistíte, zda víčko těsní.

Teplota a čas: dvě veličiny, které rozhodují Sklenice osvětlení v obýváku hrnci zalijte vodou tak, aby byly ponořené alespoň do tří čtvrtin výšky. Voda by měla sahat zhruba dva centimetry pod víčka. Voda nesmí být ledová, jinak sklo popraská. Zahřívejte pozvolna. Jakmile začne voda vřít, začněte měřit čas. Běžná doba pro ovoce je 15 až 20 minut při 85 až 90 °C, pro zeleninu a maso 60 až 90 minut při teplotě vody 100 °C. Teploměr je spolehlivější než odhad podle bublinek.

Nejčastější chyby se opakují: příliš mnoho cukru, nedostatečně propíchané plody, mokré sklenice a hlavně spěch u povidel. Kdo tyto body dodrží, dostane kompot, který drží tvar, a povidla, která se roztírají nožem.

Typická chyba je posuzovat těsnost podle toho, jak hluboko korek sedí. Hloubka nic neříká. Rozhoduje těsnost po obvodu – korek musí být v kontaktu se sklem po celém kruhu. Když je na jedné straně mezera a na druhé se sklo dotýká, lahev netěsní, i kdyby korek seděl sebehlouběji. U starších lahví se proto kontroluje i hladina vína: pokud je pod ramínkem, korek už delší dobu propouštěl vzduch.

Sklenice musí být čisté, nejlépe vymyté a ještě teplé. Do studené sklenice nikdy nelijte horkou náplň. Horké plnění do teplých sklenic je bezpečnější pro pevnost skla. Naplňte po okraj, ale nechte zhruba dva centimetry volné, aby se obsah při varu nerozléval. Okraje otřete čistou utěrkou namočenou v octě. Víčko nasaďte pevně, ale nepřetahujte závit.

Nejčastější chyby: příliš krátká sterilace, plnění studené sklenice horkým obsahem, nedostatečné ponoření sklenic a otírání okrajů špinavou utěrkou. Další chybou je otevírání hrnice během varu, čímž uniká pára a klesá teplota. Pokud sklenice po vychladnutí víčko nedrží, obsah znehodnoťte. Nikdy nedávejte do hrnce sklenice s poškozeným okrajem. For more information in regards to Osvětlení V obýváku look into the site. Dodržením těchto zásad získáte trvanlivé konzervy, které vydrží měsíce.