Během zrání se může stát, že se nálev zakalí, i když jste postup dodrž…

Během zrání se může stát, že se nálev zakalí, i když jste postup dodrželi. Na vině bývá příliš málo octa, nedostatečná sterilace nebo dýně, která byla nahnilá. Takový kompot nejezte. Naopak mírný zákal způsobenýškrobem z dýně není nebezpečný, ale chuťově kompotu neprospěje. Skladujte v chladu, temnu a suchu. Po otevření sklenici uchovejte v lednici a spotřebujte do týdne. Sladkokyselý dýňový kompot chutná nejlépe po dvou až třech měsících, kdy se chuť octa a cukru vyrovná.

Po uplynutí doby sklenice vytáhněte a nechte je vychladnout na utěrce dnem vzhůru. Tím se obsah promíchá a víčko lépe přilne. Neochlazujte je studenou vodou ani průvanem. Po vychladnutí zkontrolujte, zda jsou víčka vtažená. Pokud některé nedrží, maso znehodnoťte nebo okamžitě spotřebujte. Skladujte v temnu a chladu při teplotě do 15 °C. Před otevřením vždy prohlédněte víčko i obsah – nafouklé víčko, zákal nebo podivný zápach znamenají vyhodit.

Základ tvoří voda, cukr, sůl a kyselina. Na litr vody počítejte přibližně 60 až 80 gramů cukru a 20 až 30 gramů soli. Cukr nepatří jen kvůli chuti, ale také vyvažuje vnímání kyselosti. Pokud cukr vynecháte, ocet vystoupí ještě víc. Sůl naopak kyselost zvýrazňuje, takže s ní šetřete. Kyselinu přidávejte postupně a ochutnávejte rekonstrukce koupelny krok za krokem studena, protože teplý nálev chutná jinak než vychladlý.

Sladkost, pektin a doba varu U kompotu se nálev připravuje z vody a cukru v poměru, který se řídí kyselostí plodů. Meruňky jsou sladké, takže stačí slabší nálev. Do každé sklenice dejte dvě až tři kuličky hřebíčku nebo kousek skořice, ale jen minimum — koření nesmí přebít ovoce. Sklenice plňte po okraj, zalijte nálevem tak, aby byly plody ponořené, a uzavřete. Zavařujte při teplotě kolem 85 °C po dobu, která odpovídá velikosti sklenic. Menší sklenice potřebují kratší dobu, větší delší. Převrácení sklenic po vyjmutí pomůže uzávěru těsnit, ale u kompotu to není nutné, pokud jste sklenice předem vyvařili.

Začněte výběrem ovoce. Na kompot berte pevné, mírně nedozrálé meruňky — drží tvar a nepraskají. Na džem se hodí i měkčí plody, ale nesmí být nahnilé. Vždy ovoce opláchněte, půlte a vypeckujte. Pecka jde ven po obvodu, ne násilím ze strany, jinak plod rozmačkáte. Půlky okamžitě házejte do vody s trochou kyseliny citronové, jinak zhnědnou. Tato chyba je nejčastější a lidé si ji uvědomí, až když je sklenice plná hnědých plodů.

Sklenice předem vymyjte a vysušte, nejlépe v troubě při 100 °C. Do každé sklenice naskládejte angrešt po vrstvách a lehce je protřepejte, aby se mezery vyplnily. Plody zalijte nálevem tak, aby byly zcela ponořené, ale hladina sahala asi 1,5 cm pod okraj. Okraj sklenice otřete čistou utěrkou namočenou v octu, přiložte víčko a pevně uzavřete. Sterilujte při 85 °C po dobu 20 minut u sklenic do 0,7 litru, u větších 25 minut. Teplotu udržujte konstantní, prudké výkyvy způsobují, že víčka povolí a kompot se zkazí.

Plísně na povrchu vznikají ze dvou důvodů: málo cukru nebo nedostatečně uzavřená sklenice. Pokud se objeví, celý obsah vyhoďte, nestačí sebrat vrchní vrstvu. Kvasinky zase způsobuje příliš dlouhé zavařování při nízké teplotě, kdy se obsah nestačí prohřát. Teploměr je u zavařování meruněk důležitější než u jiného ovoce.

Meruňky se zavařují ve dvou základních podobách a rozdíl mezi kompotem a džemem není jen v cukru. Kompot je o celých nebo půlených plodech v nálevu, džem o rozvařené mase. Každý postup má jiná pravidla pro pektin, kyselinu a dobu varu. Kdo je zamění, skončí buď s rozvařenou kaší místo kompotu, nebo s tuhým džemem, který se nedá roztřít.

In case you have almost any concerns regarding exactly where and also the best way to use úložné prostory v malém bytě, it is possible to call us from our own webpage. Hotové sklenice skladujte v chladu a temnu. Kompot vydrží déle než džem, protože má nižší podíl cukru a vyšší podíl tekutiny. Otevřenou sklenici uchovávejte v chladničce a spotřebujte do několika dnů. Pokud džem po otevření zřídne, není to chyba — stačí ho krátce povařit a znovu naplnit do menší sklenice.

Nejčastější chyba je skladovat zeleninu v igelitových pytlích. Zelenina dýchá, v pytli se sráží voda a do týdne vznikne plíseň. Místo toho používejte látkové pytlíky, papírové sáčky nebo děrované krabice. Další chybou je mýt kořenovou zeleninu před uskladněním. Hlína na mrkvi nebo celeru je přirozená ochrana, omyjte ji až před vařením. Stejně tak neskladujte ovoce s viditelnou ránou. Jedno shnilé jablko nakazí celou bednu.

Džem vyžaduje jiný přístup. Ovoce rozvařte s cukrem a nechte pustit šťávu. Meruňky mají málo pektinu, takže bez jeho přidání džem zhoustne jen částečně. Pomůže delší var a vyšší podíl cukru, ale přehnaný var zabíjí chuť. Zkouška na talířku je spolehlivější než časovač: kápněte trochu horké hmoty na studený talířek, rady pro rekonstrukci nechte vychladnout a přejeďte prstem. Pokud se hmota nevrátí, je hotovo. Příliš řídký džem se dá dovařit, příliš tuhý už ne.