Kompot, nebo džem? Rozdíl je ve šťávě i času

Po dokončení kvašení slané konzervy přendejte do menších sklenic, zalijte čistým nálevem a sterilujte při 75–80 °C po dobu dvaceti minut. Skladujte v chladu a temnu. U obou typů platí, že první týdny jsou kritické. Pokud se víčko vyboulí, nálev zakalí nebo ucítíte jiný než kyselý pach, konzervu nejezte. Bez cukru a s minimem soli jsou tyto výrobky chutnější a zdravější, ale vyžadují větší pozornost než klasické zavařování.

Základem je vybrat jablka, která při tepelné úpravě drží strukturu. Hodí se odrůdy pevnější, mírně nakyslé, s nižším obsahem vody. Příliš šťavnatá a měkká jablka se během zavařování rozvaří na kaši a náplň pak z těsta vyteče. Jablka oloupejte, zbavte jádřinců a nakrájejte na plátky silné přibližně půl centimetru. Tenčí plátky se snadno rozpadnou, silnější zůstanou tvrdé.

Zavařuj při teplotě kolem 85 °C po dobu dvaceti minut. Vyšší teplota nebo delší čas způsobí, že se pektin přemění na pevný gel a ovoce se slepí i přes veškerou snahu. Po vytažení sklenice postav na utěrku dnem vzhůru a nech je zcela vychladnout. Během chladnutí se nálev stáhne a plody se usadí, ale zůstanou oddělené. Pokud i přesto po týdnu zjistíš, že se obsah slil, není to důvod k panice – stačí sklenici před podáváním protřepat a obsah se uvolní.

Nejčastější chybou je málo místa pod víčkem a slabé utažení. Když sklenice po vychladnutí neudrží podtlak, obsah po pár dnech zkvasí. Další chybou je příliš dlouhá sterilace, po níž se slupka slije v rosol a plody ztratí tvar. Pokud se nálev zakalí nebo se na hladině objeví bublinky, kompot neotvírejte a vylijte ho. Uchovávejte ho v chladu a temnu, při pokojové teplotě vydrží jen do otevření.

Broskve na zavařování chutnají nejlépe, když jsou zralé, ale ještě pevné. Měkké plody se rozvaří a kompot z nich bude kašovitý. Poznáte to jednoduše: při lehkém stisku povolí, ale nepropadnou se. Tvrdé broskve nechte dva až tři dny dojít při pokojové teplotě, rozhodně je nedávejte hned do lednice, tam zrát přestanou.

Horkovzdušná sterilizace má smysl tam, kde nechcete pracovat s vodou a párou, například při zavařování suchých směsí, koření nebo sypkých potravin. Pro kompoty, džemy a šťávy je však vhodnější vlhká metoda, protože pára proniká i do hůře přístupných míst. Pokud zvolíte horký vzduch, počítejte s tím, že sklenice musí být opravdu suché, trouba předehřátá a čas dodržený. Když na těchto třech věcech nic neošidíte, výsledek bude stejně spolehlivý jako u vyvařování.

Zavařování bez cukru a soli není žádná dieta ani módní vlnka. Je to způsob, jak konzervovat zeleninu, ovoce nebo houby tak, aby vynikla jejich přirozená chuť a aby se daly použít i tam, kde by přeslazený nebo přesolený nálev všechno přebil. Kyselé konzervy stojí na octu, slané na mléčném kvašení nebo na soli v minimálním množství. Obě cesty mají svá pevná pravidla a nedodržení jednoho kroku znamená zkaženou sklenici.

Kyselé konzervy: ocet místo cukru U kyselých konzerv připravte nálev z vody, octa a soli. Běžný poměr je jeden díl octa na dva až tři díly vody, s jedním až dvěma procenty soli. Cukr vynechejte úplně, případně ho nahraďte malým množstvím medu nebo sladidla, ale pozor – med mění chuť a může ztmavnout. Nálev přiveďte k varu, zalijte jím pevně napěchované sklenice tak, aby tekutina sahala dva centimetry pod okraj. Zavíčkujte a sterilujte při 85 °C po dobu dvaceti minut u sklenic do půl litru, u větších třicet minut. Po vytažení nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru a zkontrolujte, zda víčko drží.

Typická chyba je příliš slabý nálev. Pokud dáte málo octa, kyselost nestačí a konzerva se zkazí. Stejně tak vadí, když sklenici nenaplníte po okraj – vzduchová bublina pod víčkem je živnou půdou pro plísně. Další častou chybou je nedostatečná sterilace. Dvacet minut se může zdát dlouho, ale u kyselých konzerv bez cukru je to minimum. Teplota nesmí klesnout pod 80 °C, http://XN--L1Ae1D.Xn--B1Agalyeon.Xn--80adxhks/user/LashondaGagner7/ jinak se bakterie nepodaří zničit.

Základem je čistota. Sklenice i víčka důkladně vymyjte horkou vodou a malým množstvím sody, poté je sterilujte ve vroucí vodě alespoň deset minut. Víčka s gumou nikdy nepoužívejte opakovaně, pokud guma není dokonale pružná a neporušená. Suroviny vybírejte pevné, bez otlaků a plísní. Okurky, cibule, květák, mrkev, zelí i houby musí být čerstvé, ideálně zpracované do několika hodin po sběru. Slané konzervy nejčastěji spoléhají na mléčné kvašení, kdy se ve slaném nálevu množí bakterie mléčného kvašení a vytvářejí kyselinu, která vše zakonzervuje.

Slané konzervy se dělají dvěma způsoby. První je suché solení, kdy zeleninu prokládáte solí a necháte ji pustit vodu. Druhý je slaný nálev o koncentraci tři až pět procent. Zelí, okurky nebo květák se pak nechají kvasit při pokojové teplotě několik dní až týdnů. Během kvašení se vytváří oxid uhličitý, který vytlačuje vzduch, a kyselina mléčná brání růstu nežádoucích mikroorganismů. Nádobu je třeba udržovat ponořenou pod hladinou, ideálně zatíženou čistým kamenem nebo skleničkou. Povrchovou plíseň vždy odstraňte, ale pokud je jí příliš, celou dávku vyhoďte.

If you liked this write-up and you would like to get additional details relating to Https://Modszone.ru/ kindly take a look at our website.