Když děti ve družině zlobí nudou, rozhýbejte je hrou

Pro zpestření použijte „zvukovou schovávanou". Jedno dítě dostane rolničku nebo chrastítko a zavázané oči. Ostatní se pohybují po místnosti a vydávají krátké zvuky. Hledající se orientuje podle sluchu a snaží se někoho chytit. Db ejte na bezpečnost – odstraňte ostré rohy a předměty ze země. Dítě se zavázanýma očima se nesmí běhat, pouze pomalu našlapovat. Hru hrajte maximálně pět minut, pak se děti vystřídají.

Typická chyba je míchat dohromady pevné a volné výdaje. Pevné výdaje se opakují a mění se jen těžko: nájem, energie, pojištění, splátky, jízdné. Volné výdaje se mění každý měsíc: jídlo, zábava, oblečení, dárky. Udělejte si dva seznamy. U pevných výdajů hledejte rezervy jednou ročně při výročí smlouvy nebo při změně ceny. U volných výdajů se dá hýbat okamžitě. Tohle rozdělení vám zabrání dělat závěry z nesrovnatelných čísel.

Odpoledne ve školní družině bývá kritické. Děti přicházejí unavené z vyučování, ale jakmile si odpočinou, začnou se nudit a hledat, co vyvést. Klasické honičky a vybíjená je brzy omrzí a vy potřebujete něco, co je vtáhne okamžitě. Netradiční pohybové hry fungují nejlépe, když je vedoucí sám nadchne a jde příkladem.

Zapomněte na složité pomůcky. Stačí šátky, noviny, kelímky, provázky nebo jen vlastní tělo. První osvědčenou hrou je „živé pexeso". Rozdělte děti do dvojic, každá si vymyslí jednoduchý pohybový znak – např. dřep s tlesknutím nebo poskok s rukama nad hlavou. Dvojice se rozutečou po místnosti, na signál se musí najít podle zvukového signálu, který si předem domluvily. Pozor na přeplněný prostor, děti se snadno srazí. Vždy předem určete hranice hřiště a jasný signál pro start a stop.

Co odhalí nástroje a co už musíte posoudit sa

Netradiční pohybové hry ve družině nepotřebují drahé vybavení ani složité kulisy. Stačí chuť experimentovat a ochota reagovat na náladu skupiny. Když se děti smějí a samy přicházejí s obměnami, víte, že jste uspěli. Nehledejte dokonalost, hledejte společný pohyb a radost.

Materiál věšáku a botníku volte podle toho, jak zařídit malou kuchyni často se používají. Kovový věšák s plastovými rameny vydrží každodenní zátěž, ale v úzké chodbě může chrastit. Dřevěný věšák je tišší a lépe se opravuje, ale nesmí být z masivu, pokud je chodba vlhká. Botník z laminované desky je praktický, ale hrany musí být zatavené, jinak nabobtnají. U obojího platí, že čím jednodušší tvar, tím méně překáží.

Hry, které fungují i v malé tělocvičně Když nemáte k dispozici hřiště, vyzkoušejte „ostrovy". Rozmístěte po zemi noviny nebo papíry různých velikostí. Děti se pohybují mezi nimi jako živočichové – skáčou jako žáby, lezou jako kočky. Na zavolání „ostrov" si každý musí stoupnout na papír. Postupně papíry ubírejte, až zůstanou jen dva. Děti se musí vejít všechny, což podporuje spolupráci. Nekřičte na ně, aby se vešly, ale nechte je domluvit se. Častá chyba je, že vedoucí ubírá papíry příliš rychle a děti se přestanou bavit. Raději hru ukončete dřív, dokud je zábava.

Pohmatem se dá zjistit víc než okem. Postavte se nad psa a položte dlaně na jeho hrudník. Žebra byste měli nahmatat podobně, jako když přejedete prsty po hřbetu ruky. Pokud musíte tlačit, pes má tuk navíc. Podívejte se také z boku: břicho má být vtažené za žebry, ne v jedné linii s hrudníkem. U dlouhosrstých plemen je hmat spolehlivější než pohled a u kříženců platí to samé.

Výška botníku se řídí délkou chodby. Pokud je botník vyšší než 80 cm, v úzké chodbě už opticky ubírá prostor. Řešením je botník se šikmými policemi, který při stejné hloubce pojme více párů. Další možností je lavice s úložným prostorem, která slouží jako botník i místo pro obouvání. Lavice musí mít hloubku alespoň 35 cm, jinak se na ní nedá sedět. Pod lavicí nechte mezeru pro větrání, jinak se v botníku drží vlhkost a pach.

První chybou je pozdní reakce. Sudí, který váhá tři vteřiny, jestli šlo o faul na žlutou, signalizuje nejistotu. Hráči toho okamžitě využijí a začnou se dožadovat vysvětlení. Řešení je jednoduché: rozhodnutí padne do dvou sekund po přerušení hry. Pokud si nejste jistí, raději kartu odložte na nejbližší standardní situaci a mezitím si držte odstup od hráčů. Nikdy nediskutujte o kartě uprostřed hřiště s hloučkem hráčů kolem sebe.

Věšák nepatří doprostřed zdi, ale do rohu nebo na konec chodby. Rohový věšák zabere méně místa a nepřekáží při procházení. Pokud je chodba opravdu těsná, použijte věšák s výsuvnými rameny nebo sklopný věšák, který se dá složit ke zdi. Důležité je, aby ramena byla ve výšce, na kterou dosáhne i nižší člen domácnosti. Příliš vysoko umístěný věšák nutí k natahování a kabáty pak padají na zem.

If you liked this article and you would like to obtain more info with regards to na této stránce nicely visit the webpage.