Během zimy kontrolujte zásobu každé dva až tři týdny. Jedna shnilá hlí…

Nejdřív si připravte sklenice. Musí být bez prasklin a bez zbytků starých nálepek. Umyjte je horkou vodou se saponátem, důkladně vymáchejte a nechte okapat dnem vzhůru. Víčka zkontrolujte, zda těsnící guma není ztvrdlá nebo popraskaná. Sklenice plňte maximálně dva centimetry pod okraj, u potravin, které při varu pění, raději tři centimetry. Okraj otřete čistou utěrkou namočenou v octě, teprve pak nasaďte víčko a pevně uzavřete.

Během zimy kontrolujte zásobu každé dva až tři týdny. Jedna shnilá hlíza dokáže během pár dní nakazit celou bednu, proto ji okamžitě vyjměte a sousední brambory otřete suchým hadrem. Pokud se objeví klíčky, není nutné je hned vyhazovat — odstraníte je a brambory spotřebujte do týdne. Skladování v suché garáži bez mrazu funguje jen krátkodobě, na celou zimu je spolehlivější vlhká, tmavá a chladná místnost se stálou teplotou. Kdo tyto podmínky dodrží, bude mít brambory jako z pole i v únoru.

Především se vyplatí změřit skutečnou teplotu v troubě. Vestavěný teploměr často ukazuje o deset až dvacet stupňů jinou hodnotu, než jaká uvnitř skutečně je. Bez ověření teploty vaříte naslepo. Sklenice plňte maximálně do tří čtvrtin, u kompotů ještě méně, protože tekutina při zahřátí zvětší objem. Víčka šroubujte jen lehce, ne napevno. Při ohřevu potřebují prostor pro únik přebytečného vzduchu a páry, teprve po vychladnutí se stáhnou.

Naplněné sklenice postavte do hrnce na dno vyložené utěrkou, zalijte vodou po hrdlo a přiveďte k varu. Doba zavařování závisí na velikosti sklenic: malé stačí 15 minut, větší potřebují 25 minut od bodu varu. Po vytažení sklenice neotáčejte dnem vzhůru, jak se někdy doporučuje. Stačí je postavit na suchý hadr a nechat vychladnout. Víčko se musí prohnout a po vychladnutí pevně držet.

Teplota a doba kvašení rozhodují o chuti Ideální teplota pro kvašení je 18–22 °C. Při nižší teplotě kvašení trvá déle, při vyšší se zelí rychleji okyselí, ale změkne a může chutnat ostře. První tři dny nechte nádobu při pokojové teplotě a každý den zelí propíchněte čistou tyčkou, aby unikly plyny. Poté ji přeneste do chladnější místnosti s teplotou kolem 15 °C. Hotové je obvykle za 3–6 týdnů. Během kvašení musí být zelí vždy ponořené pod hladinou šťávy. Použijte talířek zatížený sklenicí s vodou nebo speciální kvašákovou zátku.

Hotové zelí skladujte při teplotě do 10 °C, ideálně v chladničce nebo ve sklepě. Vydrží několik měsíců, aniž by ztratilo křupavost. Před konzumací ho neproplachujte, pokud nechcete snížit kyselost. Kysané zelí je bohaté na vitamín C, vlákninu a probiotika. Pro maximální přínos ho jezte syrové, například v salátu s cibulí a olejem. Tepelnou úpravou se část bakterií zničí, ale minerály a vláknina zůstávají.

Před samotným zavařováním plody krátce propláchněte ve studené vodě a nechte okapat na utěrce. Nemačkejte je zbytečně, aby se nerozmačkaly a nepustily příliš mnoho šťávy. Pokud chcete hořkost omezit, můžete maliny lehce poprášit cukrem a nechat hodinu odstát. Pustí šťávu, která se pak lépe vaří a cukr se rovnoměrněji rozpustí. Tento krok ale není povinný – u kompotu stačí plody vkládat do sklenic vcelku a zalít horkým nálevem.

Nejčastější chyby: nedostatečné ponoření zelí, příliš málo soli, špinavé nádobí nebo kovové nádobí. Kov může reagovat s kyselinou a zelí získá nepříjemnou chuť. Používejte sklo, In the event you beloved this short article in addition to you would want to receive guidance about DokončEní InteriéRu generously check out the web-page. keramiku nebo potravinářský plast. Plíseň na hladině se neodstraňuje zamícháním, ale opatrným sebráním i s okolní vrstvou. Pokud zelí zapáchá po hnilobě, vyhoďte ho. Bílý povlak, který voní kysele, je kvasinková usazenina a není škodlivý.

Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie rodu Lactobacillus přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Ta snižuje pH pod 4, čímž konzervuje zelí a potlačuje nežádoucí mikroorganismy. Křupavost a zdravotní přínos závisí na dvou věcech: na správném poměru soli a na teplotě. Sůl se používá v množství 2–2,5 % hmotnosti zelí, tedy 20–25 g na kilogram. Méně soli znamená měkké zelí a riziko plísní, více soli zpomalí kvašení a zelí bude přesolené.

Pamatujte, že každá várka se může chovat jinak podle teploty a čerstvosti zelí. Veďte si jednoduché poznámky o datu, teplotě a chuti. Po dvou až třech pokusech budete přesně vědět, jak dlouho kvašení potřebujete pro výsledek, https://Lejournaldedubai.com který vám chutná.

Zelí nakrouhejte na tenké proužky, nejlépe na mandolíně nebo speciálním struhadle. Silné plátky se hůř prokvasí a zůstanou tuhé. Do nádoby vrstvěte zelí, prosejte solí a důkladně ho rukama nebo tloukem mačkejte, dokud nepustí šťávu. Tento rekonstrukce koupelny krok za krokem se nesmí přeskočit. Pokud zelí po 10–15 minutách tlačení není ponořené ve vlastní šťávě, přidejte trochu převařené a vychladlé vody s malým množstvím soli.